en-Účetní a AML II.
Dovoluji si navázat na článek z nedávné doby doplněním aktuálních poznatků z kontrol.
V nedávné době se mi dostal do rukou protokol z kontroly, kterou provedl FAU u účetní společnosti.
Se svolením jednatelky zde uvádím některé pasáže ze závěrečného protokolu, kde kontrolní orgán
uvedl:
Společnost …. se uznává vinnou ze spáchání přestupku nesplnění oznamovací povinnosti
podle § 46 odst. 1 AML zákona, kterého se dopustila tím, že jako povinná osoba podle § 2
odst. 1 pism. e) AML zákona, tedy účetní, nesplnila povinnost uloženou AML zákonem, neboť
v období ode dne 6. 4. 2016 do 25.2.2019 neoznámila FAU jako podezřelý obchod opakované
hotovostní výběry z bankovního účtu společnosti M…. v celkové hodnotě převyšující
17.657.000 EUR uskutečňované v období od 8. 4. 2015 do 31.12.2017, šlo údajně za účelem
úhrady zboží dodavatelům, kterými byly zahraniční subjekty mj. se sídlem ve Slovenské
republice, přestože kontrolované osobě mělo byt zřejmé, že tyto hotovostní platby neobvykle
vysokého rozsahu v pravidelných měsíčních intervalech poskytovaných zahraničním
subjektům vykazují znaky nestandardního obchodního jednáni, navíc za situace, kdy z rozvahy
společnosti M…. je patrné, že její aktiva jsou tvořena toliko oběžnými aktivy (převážně
pohledávkami) a jiná aktiva (např hmotný nehmotný majetek) nejsou evidována, a když ani
nebyly vykazovány žádné úhrady provozních nákladů společnosti MG, které jsou nedílnou
součástí každé fungující obchodní společnosti.
Účetní firma tedy měla vyhodnotit činnost klienta a základě tohoto vyhodnocení měla tyto
skutečnosti nahlásit FAU.
Z obsahu kontrolního protokolu jednoznačně vyplývá, že obviněný při vzniku obchodního
vztahu s klienty specifikovanými ve výrokové části tohoto příkazu pod bodem 1., v rámci jejich
identifikace-nezjistil a nezaznamenal v souladu s § 8 odst. 3 AML zákona, zda jsou osobami,
vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce. Vzhledem k tomu, že obviněný s
klienty uzavírá výhradně obchodní vztahy, je tedy jeho povinnosti podle § 7 odst. 2 pism. b)
AML zákona při vzniku každého obchodního vztahu provést identifikaci klientů. Součástí
procesu identifikace je pak v souladu s § 8 odst. 3 AML zákona povinnost zjistit a zaznamenat,
zda klient není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce. FAÚ však
nebylo v průběhu kontroly žádným způsobem doloženo, že by obviněný předmětnou
povinnost u vybraného vzorku klientů skutečně plnil. Nadto jednatelka obviněného v
Protokolu odpověděla na otázku: "Zjišťujete, zda je klient na sankčních seznamech při vzniku i
v průběhu obchodního vztahu?" následující: ,,Nezjišťujeme a nejsme schopni tuto informaci u
našich klientů doložit. V minulosti jsme toto zkoušeli příležitostně u cizích státních příslušníků.
Správní orgán tak musí konstatovat, že obviněný neplnil jemu uloženou povinnost identifikace
klientů, když výše uvedenou skutečnost nezjišťoval a nezaznamenával.
Tady je uvedena povinnost povinných osob zjišťovat všechny okolnosti v průběhu obchodního
vztahu, tedy nejen na jeho počátku a to zejména to, zda nejsou na sankčních seznamech.
Dále správní orgán uvedl, že jako neobvyklou mohl obviněný vyhodnotit také okolnost, že
společnost MG dodávala zboží od 1. 12. 2015 pouze jednomu odběrateli - společnosti M
S.R.L., přičemž z veřejných zdrojů lze dohledat, že se jedná o italskou společnost, která na
svých webových stránkách nabízí prodej dárkových a dekorativních předmětů.
Kontrolní orgán uvádí, že povinností účetní společnosti je i kontrolovat odběratele jejich klienta, zda i
na něm není něco podezřelého.
Jako další indicie mohla a měla obviněnému sloužit nestandardnost způsobu a rychlosti
prováděných transakci, neboť dle účetních dokladů byla v mnoha případech v týž den přijatá
faktura od dodavatele a zároveň byla vystavena faktura na jediného odběratele (M S.R.L.).
Dále správní orgán uvádí, že obviněný měl mít pochybnosti i o relevanci informace od
jednatele společnosti MG zjištěné v rámci kontroly klienta ve smyslu AML zákona, že
hotovostní úhrady dodavatelům byly uskutečňovány z důvodu předmětu činnosti společnosti
MG, neboť při obchodování s kovy je standardním finančním prostředkem hotovost. Tato
skutečnost je totiž v rozporu s tím, že finanční prostředky od odběratele byly společnosti MG
poukazovány bezhotovostně. Správní orgán tak neshledal souvislost mezi obchodováním s
kovy a hotovostními platbami.
Tedy účetní firma má i přehodnocovat informace od klienta a pokud na nich shledá cokoliv
podezřelého, má povinnost tyto skutečnosti hlásit FAU.
Pro dokresleni správní orgán dodává, že roční pohyby finančních prostředků ve shora
uvedených objemech jsou ve zjevném nepoměru k zázemí společnosti MG (společnost bez
zaměstnanců, bez kanceláře, bez vozidel, bez jakéhokoliv spotřebního materiálu atd.), která
má navíc v obchodním rejstříku zapsán základní kapitál ve výši 1 Kč a sídlo uvedeno na
virtuální adrese. V této souvislosti správní orgán považuje za nutné poukázat i na veřejné
zdroje informací, kterými účastník řízení mohl disponovat. V médiích je totiž relativně často
publikováno, že právě firmy bez zaměstnanců, vybaveni, kanceláří, které ale vykazuji
desetimilionové obraty, bývají součástí řetězců firem podílejících se na páchání daňové
trestné činnosti (viz aktuálně např. https://www.novinkv.cz/krimi/clanek/nefunquiici-firmv-
bez-zamestnancu-ale-desetimilionove-obraty-policie-popsala-danovy-byznys-402941 09).
Vzhledem k tomu, že se o těchto skutečnostech píše v médiích, měla účetní firma mít povědomost o
daňových podvodech a podle těchto informací měla i vyhodnocovat činnost svého klienta.
Z výše uvedeného je zřejmé, že zde předestřené indicie tvoří ve vzájemné vazbě ucelený
řetězec, a jelikož je účastník řízení profesionálním subjektem působícím v oblasti účetnictví
minimálně od roku 2001, měl mít povědomí o tom, že operace prováděné společností MG jsou
nestandardní a jako takové je měl vyhodnotit. V souladu s § 18 AML zákona měl účastník
řízení následně, nejpozději do 5 kalendářních dnů ode dne zjištění, oznámit FAU podezřelý
obchod.
Tedy povinná osoba musí sledovat činnost svého klienta ze všech stran, na základě vnitřních předpisů
je vyhodnotit a následně zaslat tyto informace FAU.
V této části rozhodnutí správní orgán považuje za nutné připomenout, že povinnost oznámit
podezřelý obchod ve smyslu § 18 AML zákona vychází z předpokladu, že povinné osoby
získávají řadu informací a samy mají povinnost aktivně se zapojit do odhalovaní praktik
vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti či financováni
terorismu, nebo které by mohly takovému podezření nasvědčovat. Správní orgán dále
dodává, že povinná osoba při své činnosti sice nemusí vyvíjet ,,detektivní činnost", ale musí, v
případě zjištění příznaků podezřelého obchodu - třeba i s nižším stupněm pravděpodobnosti,
dodržovat povinnost oznámit FAU podezřelý obchod. Právě FAU má totiž účinné nástroje
rozkrýt případnou nekalou činnost klienta a pakliže povinná osoba svou povinnost nesplní a
podezřelý obchod neoznámí, hrozí potenciální riziko legalizace výnosů z trestné činnosti.
Zde tedy FAU uvádí, že je nutné vše podezřelé hlásit, protože kontrolní orgán si sám vyhodnotí, zda je
nutný jeho zásah, ale bez nahlášení těchto podezřelých okolností toto provést nemůže.
Pro úplnost je třeba uvést, že účetní firmě za tato pochybení byla udělena pokuta ve výši 250000,-Kč.
Je to sice ve spodní hranici možného, ale i tak tato pokuta znamenala velký zásah do financí
společnosti.
Bc. Zdeněk Vondrák
Daňový poradce
Boffino Tax s.r.o.